Hudba vyvolává v lidech sebedůvěru, zlepšuje celkový projev, dobíjí pozitivní energii, motivuje.
Díky ní se dají odblokovat vnitřní emoce. Síla a moc hudby byla objevená již za doby králů ve staré době,
kdy se používalo tóny harfy pro uklidnění a boj s depresí. O spojení hudby a medicíny si můžeme přečíst v Bibli,
kde je popisováno, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula. Další zmínky najdeme v kulturách
starého Egypta i antického Řecka. Šamani po celá tisíciletí provozovali umění spojení hudby a rituálů k léčení.
Dnes se terapií hudbou zabývají renomovaní lékaři a psychologové a muzikoterapie je chápána nejen jako podpůrná
terapie při různých onemocněních, ale také jako sofistikovaná relaxace.
Tóny harfy zmírňují strach a stimulují ontogeneticky a fylogeneticky nejstarší
struktury mozku, mohou tak probudit a uvolnit prapůvodní impulzy a tvůrčí instinkty,
které vedou k novým a optimálnějším způsobům chování.
Harfistka Katarína Ševčíková klade ve svojí hře velký energetický důraz i na
navození pocitu kouzla, uvolnění, zklidnění mysli a harmonie duše prostřednictvím
podmanivých tonů harfy. Svým zvukem se harfa řadí k hudebním nástrojům,
které mají nejvyšší blahodární účinky, vibrace klidu, čistoty a to i z hlediska
umělecké a léčivé muzikoterapie pro člověka.
Ďakujem za dary, ktoré mi boli zverené do rúk, že môžem rozdávat potešenie,
radosť a pohladenie luďom, pretože smútku je na svete veľa.
„Rychlost je pro pocit svobody, láska pro naplnění života, hudba pro léčbu duše.“
S láskou a úctou Katarína.
Hudba ve svých rozmanitých podobách člověku odedávna pomáhala překonávat nejrůznější obtíže, uzdravovat se,
propojovat se s druhými, vyjadřovat své prožívání nebo rozvíjet svůj potenciál. Pomocí hudby lze vyjádřit
mnohé lépe a příměji než slovy, projevit i to, co slovy vyjádřit nedovedeme. Hudba má moc nás silně emočně
oslovit, rozeznít v nás svou náladu, může nás roztančit i rozplakat. Umožňuje nám tak hlouběji prožívat
své tělo, emoce, život a také je vyjadřovat.
Pojem muzikoterapie se skládá ze dvou slov – muzika a terapie, které mají řecko-latinský původ.
Řecky moisika a latinsky musica znamená hudba; řecky therapeia, therapeineio a latinsky iatreia znamená léčit,
ošetřovat, pomáhat. I přes jasné a jednoduché odvození názvu je definice muzikoterapie nejasná a obtížná.
Dalším dokladem významu hudby v dávných dobách jsou čtyři způsoby chápání a vysvětlování působení hudby
na člověka. Zastánci magického výkladu věřili v nadpřirozenou ozdravnou moc hudby. Pythagoras i další
antičtí matematikové chápali hudbu jako odraz kosmického pořádku.
Muzikoterapie je mladý obor s dlouhou historií. O pozitivních účincích hudby na lidské
psychické i fyzické zdraví věděli naši předci již před několika tisíciletími.
Samozřejmě tehdy neužívali dnešní techniky ani neměli k dispozici poznatky dnešní
medicíny, psychologie a dalších souvisejících věd. I přes své omezené znalosti
jsou však známy rituální taneční a hudební kreace, které se používaly
k preventivním a léčebným účelům.
Tóny mají na člověka skutečně nedozírný vliv. Působí na srdeční rytmus, dýchání,
krevní tlak, svalový tonus, motoriku i termoregulaci.Hudba může být seznamovacím
prostředkem, podporuje získání důvěry či rozvoj citové vazby.
Muzikoterapie nemusí nutně jen uzdravovat nebo napravovat nějaké obtíže.
Muzikoterapie tak může fungovat i jako prevence různých
psychosomatických onemocnění, která se v současné hektické společnosti
objevují stále častěji a žádné léky na ně přímo nefungují.
Za pomoci hudby lze nalézt harmonii, klid i radost, působí na člověka
komplexně a dokáže zlepšit kvalitu života.
Muzikoterapie v praxi. Tóny harfy zmírňují strach a mají blahodárné účinky / 10. 11. 2022
Katarína Ševčíková se za posledních deset let stala jednou z nejvyhledávanějších harfistek ve všech hudebních žánrech. Koncertem její královské harfy jsou každoročně zahajované různé prestižní akce a slavnostní příležitosti nejenom u nás, ale i v zahraničí… více
Pro celkovou nekonečnou harmonii všeho je podle nich nutná harmonie tónů,
lidského ducha a celého kosmu. Dávní medici zase věřili, že harmonie tónů
napraví u nemocného člověka jeho tělní disharmonii a tím ho uzdraví.
Poslední, psychologický systém, se zaměřoval na individuální
prožívání jedince při poslechu hudby. Jak reaguje na daný rytmus,
jaké emoce v něm vyvolávají různé tóny, jaké vzpomínky se mu vybavují
při poslechu určitých sekvencí hudby a podobně.
Muzikoterapie v dnešním slova smyslu může být chápána jako umění,
kdy se pojí se subjektivitou, kreativitou, krásou. Další pohled na
muzikoterapii může být zaměřen na její snahu o objektivitu, univerzálnost,
pravdivost. V tomto kontextu je pak definována jako vědecký obor.
A v neposlední řadě můžeme vidět muzikoterapii jako interpersonální
proces spojený s důvěrou, empatií, komunikací a vzájemností.
I přes prvotní zřejmost významu muzikoterapie realita není ani zdaleka
tak jednoduchá a samozřejmá. Muzikoterapie patří do expresivních
terapií, které ve svých postupech využívají práci s výrazovými
uměleckými prostředky.