Katarína Ševčíková HARP

„Jedna dobrá vec, čo sa týka hudby je, že keď sa vás dotkne, necítite žiadnu bolesť.“

„Hudba je tesnopis emócií. Emócie, ktoré sa nedajú popísať tak ľahko, sú
priamo vykladané človeku práve v hudbe a v tom je ich sila a význam.

Hudba vyvolává v lidech sebedůvěru, zlepšuje celkový projev, dobíjí pozitivní energii, motivuje.

Díky ní se dají odblokovat vnitřní emoce. Síla a moc hudby byla objevená již za doby králů ve staré době,
kdy se používalo tóny harfy pro uklidnění a boj s depresí. O spojení hudby a medicíny si můžeme přečíst v Bibli,
kde je popisováno, jak David léčil hrou na harfu deprese krále Saula. Další zmínky najdeme v kulturách
starého Egypta i antického Řecka. Šamani po celá tisíciletí provozovali umění spojení hudby a rituálů k léčení.
Dnes se terapií hudbou zabývají renomovaní lékaři a psychologové a muzikoterapie je chápána nejen jako podpůrná
terapie při různých onemocněních, ale také jako sofistikovaná relaxace.

MTP-DSC_0410

Tóny harfy zmírňují strach a stimulují ontogeneticky a fylogeneticky nejstarší
struktury mozku, mohou tak probudit a uvolnit prapůvodní impulzy a tvůrčí instinkty,
které vedou k novým a optimálnějším způsobům chování.
Harfistka Katarína Ševčíková klade ve svojí hře velký energetický důraz i na
navození pocitu kouzla, uvolnění, zklidnění mysli a harmonie duše prostřednictvím
podmanivých tonů harfy. Svým zvukem se harfa řadí k hudebním nástrojům,
které mají nejvyšší blahodární účinky, vibrace klidu, čistoty a to i z hlediska
umělecké a léčivé muzikoterapie pro člověka.

Ďakujem za dary, ktoré mi boli zverené do rúk, že môžem rozdávat potešenie,
radosť a pohladenie luďom, pretože smútku je na svete veľa.

„Rychlost je pro pocit svobody, láska pro naplnění života, hudba pro léčbu duše.“

S láskou a úctou Katarína.

Hudba ve svých rozmanitých podobách člověku odedávna pomáhala překonávat nejrůznější obtíže, uzdravovat se,
propojovat se s druhými, vyjadřovat své prožívání nebo rozvíjet svůj potenciál. Pomocí hudby lze vyjádřit
mnohé lépe a příměji než slovy, projevit i to, co slovy vyjádřit nedovedeme. Hudba má moc nás silně emočně
oslovit, rozeznít v nás svou náladu, může nás roztančit i rozplakat. Umožňuje nám tak hlouběji prožívat
své tělo, emoce, život a také je vyjadřovat.

Přehrát video
Přehrát video

Pojem muzikoterapie se skládá ze dvou slov – muzika a terapie, které mají řecko-latinský původ.
Řecky moisika a latinsky musica znamená hudba; řecky therapeia, therapeineio a latinsky iatreia znamená léčit,
ošetřovat, pomáhat. I přes jasné a jednoduché odvození názvu je definice muzikoterapie nejasná a obtížná.
Dalším dokladem významu hudby v dávných dobách jsou čtyři způsoby chápání a vysvětlování působení hudby
na člověka. Zastánci magického výkladu věřili v nadpřirozenou ozdravnou moc hudby. Pythagoras i další
antičtí matematikové chápali hudbu jako odraz kosmického pořádku.

Muzikoterapie je mladý obor s dlouhou historií. O pozitivních účincích hudby na lidské
psychické i fyzické zdraví věděli naši předci již před několika tisíciletími.
Samozřejmě tehdy neužívali dnešní techniky ani neměli k dispozici poznatky dnešní
medicíny, psychologie a dalších souvisejících věd. I přes své omezené znalosti
jsou však známy rituální taneční a hudební kreace, které se používaly
k preventivním a léčebným účelům.

Tóny mají na člověka skutečně nedozírný vliv. Působí na srdeční rytmus, dýchání,
krevní tlak, svalový tonus, motoriku i termoregulaci.Hudba může být seznamovacím
prostředkem, podporuje získání důvěry či rozvoj citové vazby.

Muzikoterapie nemusí nutně jen uzdravovat nebo napravovat nějaké obtíže.

Muzikoterapie tak může fungovat i jako prevence různých
psychosomatických onemocnění, která se v současné hektické společnosti
objevují stále častěji a žádné léky na ně přímo nefungují.
Za pomoci hudby lze nalézt harmonii, klid i radost, působí na člověka
komplexně a dokáže zlepšit kvalitu života.

MTP-DSC_0561
DSC_0505(1)

Pro celkovou nekonečnou harmonii všeho je podle nich nutná harmonie tónů,
lidského ducha a celého kosmu. Dávní medici zase věřili, že harmonie tónů
napraví u nemocného člověka jeho tělní disharmonii a tím ho uzdraví.
Poslední, psychologický systém, se zaměřoval na individuální
prožívání jedince při poslechu hudby. Jak reaguje na daný rytmus,
jaké emoce v něm vyvolávají různé tóny, jaké vzpomínky se mu vybavují
při poslechu určitých sekvencí hudby a podobně.

Muzikoterapie v dnešním slova smyslu může být chápána jako umění,
kdy se pojí se subjektivitou, kreativitou, krásou. Další pohled na
muzikoterapii může být zaměřen na její snahu o objektivitu, univerzálnost,
pravdivost. V tomto kontextu je pak definována jako vědecký obor.
A v neposlední řadě můžeme vidět muzikoterapii jako interpersonální
proces spojený s důvěrou, empatií, komunikací a vzájemností.

I přes prvotní zřejmost významu muzikoterapie realita není ani zdaleka
tak jednoduchá a samozřejmá. Muzikoterapie patří do expresivních
terapií, které ve svých postupech využívají práci s výrazovými
uměleckými prostředky.

„Nechci dělat hudbu pro lidi proto, aby mě uctívali.
Chci, aby oni uctívali sami sebe.“